Testuje se na mužích.
Poznatky se aplikují na ženy.
To nezní moc logicky, že? Přesto tak medicína fungovala desítky let.👀
Ještě v roce 1977 doporučila americká FDA vyloučit ženy v reprodukčním věku z raných fází klinických studií. Cílem bylo chránit nenarozené děti. Pravidlo však platilo bez ohledu na to, zda žena byla single, chráněná antikoncepcí, či zkrátka nemohla otěhotnět.
Důsledek? O ženském těle jsme měli výrazně méně dat.
Až v roce 1993 se účast žen v klinickém výzkumu stala ve Spojených státech zákonnou povinností.
To je jen 33 let zpátky.
(A už vůbec nebudeme hovořit o evropských pravidlech, které přikazují povinnost zdůvodnit odlišné složení účastníků studie od populace pacientů teprve od roku 2014.)
Problém ale nezačínal až u lidí.
Podobný přístup dlouho existoval i v laboratořích. Samice laboratorních zvířat byly často vynechávány z výzkumu.
Proč? Protože byly považovány za příliš proměnlivé.
Kvůli hormonům. Jenže hormonální změny nejsou chyba ženské biologie. Jsou její součástí.
Mnoho poznatků, na kterých stojí moderní medicína, tak vznikalo bez dostatečného zohlednění rozdílů mezi pohlavími.
Ani myš není malá žena.
Myši jsou pro vědecký výzkum z mnoha důvodů (jako je třeba genetická podobnost) nepostradatelné. Jenže ženské zdraví má své specifické výzvy.
Myši například nemenstruují jako ženy a řadu onemocnění, jako je endometrióza, PMOS nebo preeklampsie, neumí napodobit dostatečně přesně. Proto dnes vědci stále více zdůrazňují potřebu ověřovat výsledky také na lidských tkáních a v kvalitních klinických studiích.
Svítá na lepší časy?
Moderní věda stále více pracuje s konceptem „sex as a biological variable".
Jinými slovy: pohlaví už není vnímáno jako komplikace, ale jako důležitá biologická proměnná. Cílem není dělat výzkum jen pro ženy nebo jen pro muže.
Cílem je kvalitní medicína, která nevzniká tím, že budeme ignorovat rozdíly. Vzniká tím, že je budeme studovat.
🐭 FemLab zajímavost: Myši přirozeně nemenstruují. Aby mohli vědci menstruaci studovat, musí u nich nejprve uměle navodit stav připomínající těhotenství.
Ženské zdraví si zaslouží víc než domněnky. Zaslouží si data. Souhlasíte?
Zdroje:
Všechny informace, které vám poskytujeme, čerpáme z relevantních zdrojů a pečlivě je ověřujeme. Protože věříme, že si zasloužíte víc než jen clickbait články od AI bota.
Arnegard, M.E., Whitten, L.A., Hunter, C. a Clayton, J.A. (2020) 'Sex as a Biological Variable: A 5-Year Progress Report and Call to Action', Journal of Women's Health, 29(6), s. 858–864. doi: 10.1089/jwh.2019.8247.
Beery, A.K. a Zucker, I. (2011) 'Sex bias in neuroscience and biomedical research', Neuroscience and Biobehavioral Reviews, 35(3), s. 565–572. doi: 10.1016/j.neubiorev.2010.07.002.
Çevrim, Ç. a kol. (2025) 'Induction of menstruation in mice reveals the regulation of menstrual shedding', bioRxiv[preprint]. doi: 10.1101/2025.10.08.681007.
Office of Research on Women's Health (2024) History of Women's Participation in Clinical Research. Bethesda: National Institutes of Health. Dostupné z: https://orwh.od.nih.gov/toolkit/recruitment/history (cit. 14. 7. 2026).
'Lab mice can now have periods like humans', Science. Dostupné z: https://www.science.org/content/article/lab-mice-can-now-have-periods-humans (cit. 14. 7. 2026).
